Jediná univerzální věc, která spojuje Balkán, ať už jste Makedonec, Bulhar, Řek nebo Turek, je to, že se všichni těší z tohoto regionu stejným způsobem. Kromě mnoha věcí zde samozřejmě myslím alkohol.  Mastika, ouzo, raki… Nápoj, který existuje pouze v této oblasti, podobný a tak odlišný. Každý žárlivě drží tajemství receptu. Příliš mnoho mýtů a legend skrývá, jaké jsou správné ingredience pro výrobu tohoto aperitivu. Ale bylo mi řečeno, že to bylo vlastně vyrobeno z moruše a že tajemstvím bylo potahovat hrnec medem. Nezajímá mě to vůbec, jen vím, Mastika je jedinečná. A bez ohledu na to, co piji, je to stejný nápoj jak ouzo či raki. Nechci nikoho urazit, vím, že každý má svůj vlastní vkus a specifické chutě. Filozofie tohoto nápoje je ale velmi jednoduchá. Myslím, ale nemyslím si, že tvrdím, že je to jediný nápoj, který se hodí k jakémukoli předkrmu, obvykle v závislosti na náladě a společnosti v které se nacházíte.
Všichni na Balkáně pijí Anizovku, má staletou tradici a uznané léčivé vlastnosti. Balkánské národy jsou však zvláště vlastenecké, pokud jde o národní jídla a nápoje. Je proto těžké přimět někoho, aby uznal, že sousedův nápoj je lepší. Ale pojďme rovně.

Mastika v Makedonii a Bulharsku má dlouhou tradici a podle některých se tento nápoj vyrábí v této oblasti minimálně tři století. V Bulharsku je nejznámější  Peshterská Mastika z oblasti Peshtera nedaleko Plovdivu, ale obecně v Bulharsku platí, že spousta vinařských sklepů vyrábí v okrajové míře Mastiku jako okrajový produkt stejně jak rakiji pod svoji značkou.  Zákon udává, že jak makedonská tak i bulharská Mastika musí mít nejméně 47% alkoholu, ale složením se příliš neliší.  Nejlepší Mastika v Makedonii se vaří v regionu Strumica. Obyvatelé Strumice tvrdí, že se vyrábí výhradně z přírodních surovin, tj. Vinného destilátu, anizu a medu z akátu. V minulosti studie prokázaly, že konzumace mastiky v mírném množství pomáhá ničit Helicobacter pylori (helicobacterem  trpí zhruba 40% populace je to dobře vědět čím ho ubít krom slivoviceJ). Od roku 1990 je Strumica Mastika chráněna jako národní značka. V mnoha částech země je však řecký ouzo populárnějším nápojem než národní Mastika. V mnoha kavárnách nemůžete najít Mastiku ze Strumice a místo ní vám nabídnou několik druhů ouza.
Ouzo je nejoblíbenější nápoj v Řecku. Neexistuje žádný turista opouštějící zemi bez alespoň lahvičky magického aperitivu. Staré řecké přísloví říká: „Ouzo dělá ducha.“ A není žádný Řek, který by nesouhlasil s tím, že sklenice ledově studeného ouzo je dokonalým společníkem pro dobrý předkrm a rozhovor s přáteli. Klasický řecký ouzo je destilát z hroznů, který se přidává v přesné kombinaci s různými bylinkami a ovocem, jako je anýz, máta, různé druhy bobulí a lískové ořechy. Nejčastěji se jedná o 40% destilát. Obvykle se však ředí několika kostkami ledu, přičemž nápoj se změní na mléčně bílý a krystaly se objevují na povrchu nápoje, známé jako „ouzo efekt“. Ostrov Lesbos nese název v Řecku jako „produkční centrum ouza“.  Nejlepší ouzo Řecka nese název Lesvos a pochází s tohoto ostrova. Toto ouzo se neexportuje, ponechávají je pouze pro místní spotřebu, takže nikdo neví, že existuje až na mě nebo teda dokud nenavštívíte tento ostrov. Recepty na výrobu ouzo na tomto ostrově jsou udržovány v rodinném tajemství. “ Zajímavostí je že se ouzo v Řecku, používá také jako lék na bolesti žaludku a bolesti hlavy. Ale co je pro mě opravdu zcestné na Krétě prý ouzem vyhánějí ranní kocovinu. Na druhou stranu něco podobného jsem slyšel o slivovici na Moravě. No co dodat.

Raki je turecký neoficiální národní nápoj. V době Osmanské říše bylo oblíbeným alkoholickým nápojem víno, ale na konci 19. století tuto nadřazenost převzala raki. Vyrábí se dvojitou destilací hroznů a posléze se přidává anýzový olej. Tradičně se pije nalitím do skla ze speciální kovové plechovky na led. A to v postupu v plechovce je podchlazená raki s ledem a vlije se do sklenice s vodou, ne jinak. Během ředění vznikne známý mléčný nápoj.